Štítek: průmyslový vzor

Publikováno

Doba ochrany zapsaného průmyslového vzoru

Zapsaný průmyslový vzor je chráněn po dobu 5 let od data podání přihlášky průmyslového vzoru.

Tato doba může být vlastníkem opakovaně prodlužována, a to vždy o 5 let, až na celkovou dobu 25 let od data podání přihlášky průmyslového vzoru.

Úřad vlastníka průmyslového vzoru k prodloužení doby ochrany nevyzývá. Žádost o prodloužení doby ochrany je možné podat vždy během posledního roku příslušného pětiletého období. S touto žádostí je vlastník povinen zaplatit správní poplatek. Pro žádost bez zaplaceného správního poplatku platí, že nebyla podána.

Pokud by vlastník z nějakého důvodu nepožádal o prodloužení doby ochrany průmyslového vzoru, může tuto žádost podat ještě v dodatečné, tzv. poshovovací, lhůtě 6 měsíců ode dne, kdy měla být nejpozději podána.

Správní poplatek za takovou žádost se pak dvojnásobně zvýší.

Nebude-li žádost podána ani v této poshovovací lhůtě nebo nebude-li zaplacen správní poplatek za tuto žádost, ochrana průmyslového vzoru zanikne k datu, kdy měla být žádost nejpozději podána. Další prodloužení ochrany po uplynutí poshovovací lhůty již není možné ani novým podáním přihlášky průmyslového vzoru neboť základní podmínkou zápisné způsobilosti průmyslového vzoru je novost.

Publikováno

Pojem výrobek

V běžném životě je pojem výrobek chápán jako něco hmotného, stálého v čase a jednoznačně vymezeného resp. ohraničeného v prostoru.

Zákon má pro své účely vytvořenou vlastní definici výrobku. Za výrobky zákon považuje:

  • průmyslově nebo řemeslně vyrobené předměty (např. stůl, skříň), včetně součástek určených k sestavení ve složený výrobek (např. páka vodovodní baterie)
  • obaly (láhev, krabice na sušenky)
  • úpravy
  • grafické symboly (např. piktogramy, počítačové ikony, loga)
  • typografické znaky (písmo ve smyslu konkrétní sady alfanumerických a jiných znaků, jejichž užití představuje tisk textů)

Zákon výslovně uvádí, že počítačové programy nejsou považovány za výrobky.

Publikováno

Průmyslový vzor mající zápisnou způsobilost

Předmětem průmyslového vzoru, který má zápisnou způsobilost, může být pouze:

  1. vzhled předmětu, který zákon zahrnul do definice pojmu výrobek:
  • průmyslově nebo řemeslně vyrobené předměty (např. stůl, skříň), včetně součástek určených k sestavení ve složený výrobek (např. páka vodovodní baterie)
  • obaly (láhev, krabice na sušenky)
  • úpravy
  • grafické symboly (např. piktogramy, počítačové ikony, loga)
  • typografické znaky (písmo ve smyslu konkrétní sady alfanumerických a jiných znaků, jejichž užití představuje tisk textů)
  1. vzhled výrobku, který splňuje podmínky, které zákon pro jeho ochranu stanovuje
  2. vzhled výrobku, který zákon z ochrany nevyloučil

Průmyslový vzor je způsobilý ochrany, je-li nový a má-li individuální povahu.

Průmyslový vzor je považován za nový, pokud přede dnem podání přihlášky nebo přede dnem vzniku práva přednosti nebyl zpřístupněn veřejnosti shodný průmyslový vzor (totožný či téměř totožný, lišící se pouze v detailech). Za zpřístupnění veřejnosti zákon nepovažuje případ, kdy byl zdrojem zpřístupnění původce nebo jeho právní nástupce, a došlo k němu v období 12 měsíců přede dnem podání přihlášky nebo přede dnem vzniku práva přednosti.

Průmyslový vzor vykazuje individuální povahu, jestliže celkový dojem, který vyvolává u informovaného uživatele, se liší od celkového dojmu, který u takového uživatele vyvolává průmyslový vzor, který byl zpřístupněn veřejnosti přede dnem podání přihlášky nebo přede dnem vzniku práva přednosti.

I když budou tato základní kritéria pro zápis do rejstříku splněna, průmyslový vzor odporující veřejnému pořádku a dobrým mravům, nebude zapsán.

Publikováno

Pojem průmyslový vzor

Podle vymezení zákona č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů, se jedná o vzhled výrobku nebo jeho části, zejména jde o linie, obrysy, barvy, tvar, strukturu, materiál nebo zdobení výrobku.

Průmyslový vzor je uceleným souborem vizuálně vnímatelných znaků – jeho obsahem je tedy pouze vizuálně vnímatelná složka (vzhled) z celkového řešení výrobku. Tato složka byla spolu s ostatními složkami (materiál, ze kterého byl výrobek vyroben či jak je výrobek konstrukčně uspořádán, aby mohl plnit nějakou funkci) zakomponována do celkového řešení výrobku jejím tvůrcem (původcem) či designérem.

Průmyslovým vzorem tedy není technické, konstrukční, funkční, materiálové nebo jiné řešení zakomponované do výrobku jeho tvůrcem a to i přesto, že by i toto bylo ze skutečného výrobku či jeho vyobrazení prostřednictvím vizuálního vjemu seznatelné. Z toho vyplývá, že průmyslovým vzorem není chráněn výrobek, pouze jeho vzhled jako takový – abstrakce, kterou je následně možné ztělesnit v určitém výrobku.