Ochrana průmyslového vzoru v zahraničí

Vlastník průmyslového vzoru, zapsaného v rejstříku průmyslových vzorů, požívá ochranu pouze na území České republiky. Pokud chce získat ochranu i v jiném státě, je nutné ji nějakým způsobem získat.

Jedna z možností je přihlášení průmyslového vzoru tzv. národní cestou, která představuje přímé přihlášení do kteréhokoli státu světa, který má institut ochrany průmyslového vzoru zaveden. Přihlašovatel průmyslový vzor přihlašuje k ochraně u úřadu průmyslového vlastnictví v každém státu, ve kterém má o ni zájem.

Formální a věcné náležitosti přihlášky a samotná procedura řízení o přihlášce se zahraničním úřadem, se řídí dle pravidel státu, ve kterém je přihláška podávána. Věcné podmínky pro zápis průmyslového vzoru do rejstříku jsou obvykle v jednotlivých státech podobné, mohou se však i lišit – průmyslový vzor, který by v České republice splnil podmínky pro zápis do rejstříku průmyslových vzorů, nemusí splnit tyto podmínky v jiném státu a ochranu nezíská.

Další z možností, kterou má přihlašovatel pro získání ochrany průmyslového vzoru v podstatné části Evropy, je získání ochrany „zapsaným průmyslovým vzorem Společenství“, tzv. Registered Community Design, zkráceně „RCD“.

Tato ochrana se vztahuje na celek území Evropské unie. Přihlášku je možné podat u Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (zkratka EUIPO) ve španělském Alicante. Za poplatek je možné přihlášku podat i nepřímo přes národní úřady průmyslového vlastnictví členských států Evropské unie. Přihlašovatelem zapsaného průmyslového vzoru Společenství může být i subjekt mající sídlo mimo území Evropské unie, je však třeba, aby byl v dalším řízení zastoupen oprávněným zástupcem.

Doba ochrany zapsaného průmyslového vzoru

Zapsaný průmyslový vzor je chráněn po dobu 5 let od data podání přihlášky průmyslového vzoru.

Tato doba může být vlastníkem opakovaně prodlužována, a to vždy o 5 let, až na celkovou dobu 25 let od data podání přihlášky průmyslového vzoru.

Úřad vlastníka průmyslového vzoru k prodloužení doby ochrany nevyzývá. Žádost o prodloužení doby ochrany je možné podat vždy během posledního roku příslušného pětiletého období. S touto žádostí je vlastník povinen zaplatit správní poplatek. Pro žádost bez zaplaceného správního poplatku platí, že nebyla podána.

Pokud by vlastník z nějakého důvodu nepožádal o prodloužení doby ochrany průmyslového vzoru, může tuto žádost podat ještě v dodatečné, tzv. poshovovací, lhůtě 6 měsíců ode dne, kdy měla být nejpozději podána.

Správní poplatek za takovou žádost se pak dvojnásobně zvýší.

Nebude-li žádost podána ani v této poshovovací lhůtě nebo nebude-li zaplacen správní poplatek za tuto žádost, ochrana průmyslového vzoru zanikne k datu, kdy měla být žádost nejpozději podána. Další prodloužení ochrany po uplynutí poshovovací lhůty již není možné ani novým podáním přihlášky průmyslového vzoru neboť základní podmínkou zápisné způsobilosti průmyslového vzoru je novost.

Řízení o přihlášce průmyslového vzoru

Řízení o přihlášce průmyslového vzoru vede Úřad s přihlašovatelem, který si může ustanovit zástupce.

U všech průmyslových vzorů, které jsou obsaženy v podaných přihláškách, musí Úřad ze zákona povést tzv. věcný průzkum, aby zjistil, zda splňují podmínky předepsané pro zápis do rejstříku průmyslových vzorů. Pokud tyto podmínky nejsou splněny, Úřad to písemně oznámí přihlašovateli a poskytne mu lhůtu pro vyjádření. Vedle věcného průzkumu Úřad zjišťuje, zda přihláška obsahuje veškeré formální náležitosti. Pokud přihláška průmyslového vzoru tyto náležitosti neobsahuje, vyzve Úřad přihlašovatele, aby tyto nedostatky ve stanovené lhůtě odstranil. Neodstraní-li je, přihláška bude zamítnuta.

Pokud přihláška nemá formální vady a její předmět nemá věcné vady, je průmyslový vzor zapsán do rejstříku.

Přihlašovateli bude Úřadem vydáno Osvědčení, které prokazuje skutečnost, že se přihlašovatel stal v okamžiku zápisu průmyslového vzoru do rejstříku jeho vlastníkem. Současně bude zapsaný průmyslový vzor Úřadem zveřejněn a jeho zapsání oznámeno ve Věstníku Úřadu.

Jednoduchá a hromadná přihláška průmyslového vzoru

Přihláška průmyslového vzoru může být podána jako jednoduchá nebo hromadná.

V prvním případě je zápis do rejstříku průmyslových vzorů požadován pouze pro jeden průmyslový vzor.

V případě hromadné přihlášky je požadavek k zápisu pro dva nebo více průmyslových vzorů. Tento druh přihlášky umožňuje přihlašovateli prostřednictvím jediné přihlášky získat ochranu pro skupinu průmyslových vzorů s menší administrativní a finanční náročností než při podávání jednotlivých přihlášek, avšak je třeba splnit podmínku, že všechny průmyslové vzory obsažené v hromadné přihlášce, patří do jedné třídy mezinárodního třídění průmyslových vzorů.

Jak se podává přihláška průmyslového vzoru

O zápis průmyslového vzoru do rejstříku se žádá pomocí přihlášky průmyslového vzoru.

Přihláška se skládá z úředního formuláře, který musí být úplně a správně vyplněn, a z příslušných příloh. Úřední formulář je k dispozici na podatelně Úřadu průmyslového vlastnictví nebo na Internetu. Obsahem formuláře jsou základní informace pro přihlašovatele a návod k vyplnění. Přihlášku je možné podat poštou, osobně v Úřadu či elektronicky pomocí e-mailu se zaručeným elektronickým podpisem.

Přihláška musí obsahovat tyto náležitosti – údaje o přihlašovateli, projev jeho vůle o zápis průmyslového vzoru do rejstříku a vyobrazení průmyslového vzoru v kvalitě umožňující další reprodukci.

Vyobrazení průmyslového vzoru je nejdůležitější přílohou přihlášky, jeho provedení je třeba věnovat velkou pozornost, musí dávat jednoznačnou představu o vzhledu výrobku nebo jeho části. Vyobrazení může být ve formě fotografie nebo výkresu (výkres však nesmí být výkresem konstrukčním či výrobním, má znázorňovat pouze vzhled výrobku) a přikládá se k přihlášce v pěti vyhotoveních.

Kdo má právo podat přihlášku průmyslového vzoru

Přihlášku je oprávněn podat ten, kdo má k průmyslovému vzoru právo.

Takové právo má původce nebo jeho právní nástupce.

Za původce je považována fyzická osoba, která vytvořila průmyslový vzor vlastní tvůrčí činností. Původcem tedy nemůže být právnická osoba.

Naproti tomu přihlašovatelem může být jak fyzická, tak právnická osoba, která splnila podmínku práva k průmyslovému vzoru a která přihlášku podává. Tato osoba je potencionálním vlastníkem zapsaného průmyslového vzoru.

Právo k průmyslovému vzoru, který byl vytvořen původcem ke splnění úkolů v pracovním poměru (tzv. zaměstnanecký průmyslový vzor), přechází na jeho zadavatele, není-li smlouvou (např. pracovní) stanoveno jinak. Neuplatní-li zadavatel toto právo ve lhůtě tří měsíců, přechází zpět na původce, který si může podat přihlášku. Pokud zadavatel uplatní právo na průmyslový vzor, je oprávněn podat přihlášku, ve které však musí uvést, že se jedná o zaměstnanecký průmyslový vzor.

Je-li přihlašovatelem někdo jiný než původce (a není-li v přihlášce uvedeno, že se jedná o zaměstnanecký průmyslový vzor), je nutné, aby k přihlášce byl přiložen také doklad o nabytí práva na průmyslový vzor. V přihlášce také musí být uveden původce průmyslového vzoru, případně písemné prohlášení přihlašovatele, že se původce vzdal práva být v přihlášce a následně v rejstříku zapsaných průmyslových vzorů uveden.

Co nelze chránit průmyslovým vzorem

Průmyslovým vzorem nelze chránit výrobek jako takový, protože je předmětem materiální povahy a ztělesňuje celou řadu řešení – vedle vzhledu zhmotňuje i materiálové složení a konstrukci, která výrobku umožňuje fungovat.

Zápisem průmyslového vzoru do rejstříku může být chráněn jen vzhled jako takový, tedy abstrakce, kterou je možné ztělesnit ve výrobku nebo ji na výrobek aplikovat.

Vyobrazení, které vzhled (abstrakci) výrobku dokumentuje, není výrobkem, ale jen obrazovým vyjádřením vzhledu výrobku.

Dále nelze chránit vzhled, který není konkrétní – jde jen o jakési obecné schéma vzhledu jinak blíže neurčeného počtu možných konkrétních vzhledových modifikací určitého druhu výrobku, které však jako takové vyobrazeny nejsou, takže předměty, které mají být chráněny, vůbec nejsou definovány.

Průmyslový vzor musí být současně nový a musí vykazovat individuální povahu.

Pojem složený výrobek, součástka složeného výrobku a část výrobku

Složeným výrobkem se rozumí výrobek skládající se ze součástek, které je možné rozebrat a znovu sestavit, není tudíž kompaktní jako např. odlitek.

Součástka složeného výrobku je výrobkem svého druhu.  Součástku složeného výrobku nelze chápat jako část výrobku, který je kompaktní, nerozebíratelný.

Zákon vyžaduje, aby byl průmyslový vzor vyobrazen tak, že bude jednoznačně seznatelná jeho podstata. Znamená to, že mimo grafických a typografických znaků, představují všechny ostatní průmyslové vzory vzhled prostorových výrobků.

Pokud tedy má být vzhled prostorových výrobků řádně zdokumentován, vyžaduje více pohledů, ne jen jeden. Jako příklad je možné uvést hrací kartu, kde je při vyobrazení nutné brát v potaz ne jen lícovou, ale i rubovou stranu, stejně tak jako vyobrazení její tloušťky, aby bylo zjevné, že je v poměru ke zbývajícím rozměrům zanedbatelná.

Pojem výrobek

V běžném životě je pojem výrobek chápán jako něco hmotného, stálého v čase a jednoznačně vymezeného resp. ohraničeného v prostoru.

Zákon má pro své účely vytvořenou vlastní definici výrobku. Za výrobky zákon považuje:

  • průmyslově nebo řemeslně vyrobené předměty (např. stůl, skříň), včetně součástek určených k sestavení ve složený výrobek (např. páka vodovodní baterie)
  • obaly (láhev, krabice na sušenky)
  • úpravy
  • grafické symboly (např. piktogramy, počítačové ikony, loga)
  • typografické znaky (písmo ve smyslu konkrétní sady alfanumerických a jiných znaků, jejichž užití představuje tisk textů)

Zákon výslovně uvádí, že počítačové programy nejsou považovány za výrobky.

Průmyslový vzor mající zápisnou způsobilost

Předmětem průmyslového vzoru, který má zápisnou způsobilost, může být pouze:

  1. vzhled předmětu, který zákon zahrnul do definice pojmu výrobek:
  • průmyslově nebo řemeslně vyrobené předměty (např. stůl, skříň), včetně součástek určených k sestavení ve složený výrobek (např. páka vodovodní baterie)
  • obaly (láhev, krabice na sušenky)
  • úpravy
  • grafické symboly (např. piktogramy, počítačové ikony, loga)
  • typografické znaky (písmo ve smyslu konkrétní sady alfanumerických a jiných znaků, jejichž užití představuje tisk textů)
  1. vzhled výrobku, který splňuje podmínky, které zákon pro jeho ochranu stanovuje
  2. vzhled výrobku, který zákon z ochrany nevyloučil

Průmyslový vzor je způsobilý ochrany, je-li nový a má-li individuální povahu.

Průmyslový vzor je považován za nový, pokud přede dnem podání přihlášky nebo přede dnem vzniku práva přednosti nebyl zpřístupněn veřejnosti shodný průmyslový vzor (totožný či téměř totožný, lišící se pouze v detailech). Za zpřístupnění veřejnosti zákon nepovažuje případ, kdy byl zdrojem zpřístupnění původce nebo jeho právní nástupce, a došlo k němu v období 12 měsíců přede dnem podání přihlášky nebo přede dnem vzniku práva přednosti.

Průmyslový vzor vykazuje individuální povahu, jestliže celkový dojem, který vyvolává u informovaného uživatele, se liší od celkového dojmu, který u takového uživatele vyvolává průmyslový vzor, který byl zpřístupněn veřejnosti přede dnem podání přihlášky nebo přede dnem vzniku práva přednosti.

I když budou tato základní kritéria pro zápis do rejstříku splněna, průmyslový vzor odporující veřejnému pořádku a dobrým mravům, nebude zapsán.